Z Ostravy!!! jsme vyjeli na čas od radnice, a to s posilou pana ostravského primátora!!! pana Tomáše Macury. Nebylo to žádné markýrování pro noviny, šlapal s námi až do Valašského Meziříčí a jel by dál, kdyby nemusel večer do gala a něco zahajovat.

          Tak, a teď špetka poučení, dávejte pozor: Když se něco, byť svědomitě, pečlivě a důkladně připravuje, může to skončit průšvihem. Jako se podařilo nám. Víte, že jsou u Ostravy dva Petřvaldy, vcelku blízko sebe? No, my to už víme velmi dobře. V čem ten průšvih spočívá, vysvětluje dopis, který jsme krátce před startem naší cyklotour sepsali a poslali.

Vážení páni starostové Petřvaldů,

Začínáme poněkud nezvykle, aby bylo hned zřejmé, že jsme udělali chybu, kterou chceme napravit. To se stane, když se hodně snažíte a pečlivě organizujete. Tak jsme zaměnili Petřvald za Petřvald (nebo snad obráceně?). Ono Josefovi Zimovčákovi přišlo trochu divné, jak se pan starosta v telefonu divil, že by se spolu už setkali, zatímco Pepa si byl jist, že si i přátelsky rozuměli. No jo, on se ale setkal nikoli s panem starostou Lukšou z města Petřvald, ale s panem starostou Kološem z obce Petřvald.

Letos už nestihneme změnit program, protože je naplánovaný na minuty, policie připravila itinerář pro motohlídky. Moc se Vám pane starosto Lukšo proto omlouváme. Ale slibujeme, že to napřesrok napravíme, nejlépe tak, že zavítáme do obou Petřvaldů, čímž vyloučíme opakování zmýlené. Ještě že jsou Petřvaldy relativně blízko sebe!

Srdečně vás oba zdravíme a prosíme, abyste nám i přes to nedorozumění drželi palce, protože je tím pádem budete držet především dětem, kvůli nimž jedeme a které to potřebují.

Tolik k naší organizační botě. Páni starostové to vzali s humorem a nadhledem, děkujeme.

Jak zřejmo, naší první zastávkou se tedy stala obec Petřvald, kde nás čekal pan starosta Václav Kološ s hromadou místních párko-klobás nebo klobáso-párků. Věřili byste, že se taková uzenina dá dělat z masa? My, bičovaní agrosériovou velkovýrobou, jsme už ztráceli víru. Ale jde to, jak nás přesvědčil zdejší pan řezník. Obsluhovalo nás duo starosta a paní místostarostka paní Ing. Šárka Fabiánová, díky. Ve Frenštátě, další zastávce, nás přivítal starosta pan Miroslav Halatin, děti z mateřské školky a Karel Loprais s celou rodinou, vzal i Tatru, abychom se potěšili. Šestinásobný vítěz dakarské rallye zavzpomínal, že poprvé vyhrál před 31 lety. Brrr, to to ale letí. My jsme odsud letěli do Valašského Meziříčí, kde se nás ujala paní místostarostka Zdislava Odstrčilová, na radnici pro nás nachystali občerstvení, které jsme vzali útokem a vyčistili tácy. Poslední zastávka se odehrála v Bystřici pod Hostýnem na náměstí u kašny se sochou Panny Marie vítězné ochrany Moravy, kde nás pozdravil pan starosta Mgr. Zdeněk Pánek a místostarosta Jiří Ott. Moc jsme se nezdrželi, protože nás hnaly mraky a pronásledovala bouřka. Té jsme se však švihem vyhnuli, dnes nás nedostala, do Kroměříže jsme dorazili suší. Paní místostarostka Mgr. Daniela Hebnarová nás mile přivítala a my se po občerstvení vydali pod sprchy.

Na závěr přiblížíme alespoň jednoho dalšího z našeho pelotonu, už jsme ho několikrát zmínili, totiž pana doc. MUDr. Jiřího Vokurku, CSc. Jako chirurg se musel ukázat, když látal Pepův nos. Letos jede potřetí, a to na prosbu svého syna Honzy, který bojoval s vážným onemocněním. Bohužel nevyhrál, a tak teď už jen sleduje odkudsi shora, jak táta plní, k čemu ho vyzval. Nutno podotknout, že Jirka není žádný sváteční cyklista. Má za sebou (mimo jiné) měsíční cestu na kole v Himalájích, 950 km z Lhasy do základního tábora pod Mount Everestem, s přejezdem přes šest pětitisícových pasů. Naše trmácení přes Krušné, Orlické a jiné hory tedy musí vnímat jako brdečky.

Nechť jste ve stejné formě jako on a jako my. Zítra na přečtenou.

Jan Králík