24. etapa - Tour d´Europe
Než se stačíme sbalit, přijíždí na místo našeho ubytování starší pán. Vystupuje z auta, dáváme se do řeči. Vyjde najevo, že to je majitel a že je to soukromý hospodář a že toto je něco jako vodácký kemp. Rozvyprávěl se o své minulosti a i tom, že také sportoval. Loučíme se a vydáváme se směr Virtsu. K trajektu přijíždíme za pět minut dvanáct. Ve dvanáct se jede. Je to o fous. Plavba trvá přibližně půl hodiny. Při výjezdu z trajektu na ostrov Muhu si Ivan počká, až se vyprázdní jeden jízdní pruh v lodi, nasedá na kolo a s hlavou vztyčenou vyjíždí ven. Pomocnicím v kuchyni padají přepravky z ruky, obsluha organizace výjezdu aut přestává organizovat a asi z poloviny zbylých aut v lodi je vidět blikání fotoaparátů. Myslím si, že jestli se řekne, že někdo něco dělá s grácií, tak to je právě teď.
Jsme na ostrově Muhu a pokračujeme na větší ostrov Saaremaa. Oba ostrovy spojuje umělý násep. Přijíždíme k obchodu, kde nakupujeme potraviny. Při východu ven slyšíme češtinu. Kontaktuje nás mladý pár a říkají, že jsou zde na kolech už druhý týden. Není zde tak často slyšet češtinu a vždy nás potěší, když se někdo zastaví. Jedeme dále na jih prozkoumat ostrov. Při jedné pauze čekám o kus dál na Ivana a po příjezdu mi říká: "hele, přinesl jsem ti tři oříšky pro Popelku" a v ruce drží větvičku s lískovými ořechy a pokračuje: "šaty tam nejsou, jen dvoje ponožky a slipy." Říkám:"to jsi vybral správně, nevím, co bych tady dělal s šaty." Postupně jsme se dostali k největšímu městu ostrova Kuresaare. Před městem jsme se ubytovali v něčem podobném kempu, kde bylo spíše více chatek a restaurace. Tentokrát jsme nevařili a dopřáli si večeři. Před večerkou si Ivan ještě zahrál košíkovou a stále poskytujeme další a další informace o naší cestě a projektu Na kole dětem.