19. etapa - Tour d´Europe - do Petrohradu na vysokém kole
Opouštíme Klaipedu. Ještě dříve než vyjedeme, rozloučíme se s přáteli, se kterými jsme se při pobytu v kempinku potkali. Se skvělou rodinou z Jižní Moravy, se kterou jsme si včera povídali až do pozdních hodin. A vzhledem k tomu, že oni se již vrací ze severu do Čech a my na sever teprve jedeme, dali nám na cestu ještě půl litru slivovice. Ono když se tak podíváme, co nám nejvíce ze zásob ubývá, tak kromě pečiva, másla, ovoce a zeleniny, což musíme dokupovat docela často, je to hlavně čokoláda a slivovice. A tím, že já alkohol téměř nepiju, tak je vidět, že jsme jí při balení před výjezdem, měli dát větší prostor. Také nám přijde škoda, že se zde v obchodech naleznou různé druhy čokolád, ale taková skvělá Studentská pečeť tady na trhu chybí. Vydáváme se směr severovýchod k dalšímu většímu městu Šiauliai. Rádi bychom dnes dojeli několik km před město a ubytovali se v dalším campingu. Cesta vede opět mírně zvlněným terénem a Ivanovi fouká příznivý vítr. Je pod mrakem a tak to chvíli je na návleky a chvíli bez nich. Vrátím-li se ke včerejšímu povídání, shodli jsme se na tom, že by se zde uplatnil český systém značení cyklostezek. Z něj se cyklista dozví směr, číslo stezky, cílové místo a také počet kilometrů, které potřebuje ještě zdolat. Tady se dozví jen směr, někdy je na ní číslo, ale už chybí dost podstatný údaj, do jakého místa nás přivede a jak je to daleko. A je večer. Přijíždíme do obce Kurtuvenai po 152 km, kde objevujeme malinký, ale útulný a dobře vybavený kempink. Paní v recepci se nás ptá, kde jsme se o nich dozvěděli a my říkáme, že přes vyhledávač na internetu. U vjezdu do kempu sedí u stolu několik rodin z Litvy a hned se dáváme do řeči. Během hovoru jim říkám, že v turistickém průvodci se píše, že v Litvě se pije hodně piva skoro jako v České republice. A oni na to, že na vesnicích, kde jsou lidé více osamoceni tak asi ano, ale ve městech, že už tomu tak není, že lidé již dnes žijí jinak. A když se Ivan ještě dozvěděl, že jsou z Kaunasu, nemohl opomenout vyzdvihnout proslulý basketbalový klub Žalgiris Kaunas, a sdělit jim, že v mládí byl také aktivní basketbalista, což naše vzájemné vztahy ještě vylepšilo. Než se stačíme po cestě umýt, přinesou nám houbovou polévku z hub, které dnes nasbírali v okolních lesích. Pak si ještě dlouho povídáme o všem možném.