Kolem oceánu na sever do Bawley Pointu
Pondělní ráno se jeví jako lepší nedělního večera. Neprší je kolem 20 °C. Vyrážíme na dnešních 123 km. Cílem je Bowley Point místo jižně od Sydney, kde nám nabídl ubytování Peter Mussett, muž, kterého jsme potkali hned na začátku naší cesty v Tasmánském Orfordu. Již tenkrát nám nabídl, že má volný dům u Sydney a můžeme u něho bydlet. Ráno začalo jako předchozí dny. Josef připravil skvělou snídani a vydali jsme se na cestu. Jako každý den nám perfektní podporu dělá Honza Zimovčák, synovec našeho lídra a kluk, který s námi jede celé dny autem, zajišťuje nám ubytování, nakupuje vše co potřebujeme a pomáhá nám i s opravami kol. Je to prostě naše dobrá duše, která všechno zařídí a my se jen vezeme na kolech a kocháme okolní krajinou. Dneska to s tím kocháním bylo tak půl na půl. Na začátku dne jsme pokračovali v cestě po dálnici A1, ona tady ani jiná možnost není. Bylo to zase pořád z kopce a do kopce až do města Moruya. Na rovinky tady nějak pozapomněli. To jsme měli ujeto něco přes 40 km. V Moruya jsme si dali lehký oběd a pak přišla "kochací" část dne. Jelo se po pobřeží oceánu s výhledem na pláže i malebnými městečky, ale hlavně skoro po rovině. Bohužel ale začalo pršet a tak to nebylo úplně ideální. Také začaly defekty. Nejprve Saša tak bral za pedály, že mu až prasknul drát. Později už na dálnici zase Josef Berger trefil nějaký kámen a tak se měnila duše. Mechanické práce dělal vždy s vysokou odborností cyklistický trenér III. třídy, Jiří Zimovčák. Opravy proběhly bez závad. Tato část cesty trvala cca 30 km až do Batemans Bay, městečka, kde jsme si dali v kavárně skvělé mufíny a vrátili se na dálnici A1. Začalo opět obvyklé do kopce a z kopce, ale to už tady prostě tak je. Co bylo mnohem horší, tak nějak hodně zhoustl provoz. Doposud i po dálnici nejezdilo mnoho aut a řidiči byli velmi ohleduplní. Tady za deště se vše nějak rychle změnilo. Asi je to tím že se blížíme do hustěji obydlených částí Austrálie, ale také asi tím, že je všední den. Těch posledních cca 40 km bylo dost nebezpečných a tak jsme byli rádi, když jsme z dálnice odbočili směr pobřeží a Bawley Point. Zde nám cestu zpříjemnilo ještě stádo klokanů, kteří si tu jen tak seděli před jedním z domů na trávníku a když jsme je začali fotit, tak odhopkali někam do dáli. Dorazili jsme k domu Petera a ten nás vřele přivítal. I když je dům normálně vybavený a má pro nás připravených 8 postelí, tak nám Petr řekl, že bydlí jinde, tento dům se bude za týden bořit a postaví zde jiný. Peter obchoduje se dřevem, ale zároveň si již užívá i důchodu. Místo je to krásné z obou stran domu je oceán. Jen to počasí, prší a je 16 °C. Snad se to zítra zlepší. Máme v plánu volný den na odpočinek po posledních kopcovitých etapách a budeme nabírat síly na Sydney. Josef uvařil skvělou večeři, kde předkrmem byly kalamáry na toustu a hlavním chodem kombinace pečených ryb s bramborem. Pozvali jsme i Petera a do večera hovořili o místních zvycích Australském fotbale a dalších věcech. Dnes jsme ujeli 123 km nastoupali 1.478 a naklesali 1.522 metrů.
